HLAS JAKO NÁSTROJ KOMUNIKACE S TÍM, CO ČLOVĚKA PŘESAHUJE
8.-9. listopadu, sál Galerie, HAMU, Malostranské náměstí 13
vstup zdarma, registrace ZDE, program ke stažení ZDE
PROGRAM SOBOTA:
10:00
BOŽE MŮJ, BOŽE MŮJ – LIDOVÉ PÍSNĚ JAKO PÉČE O SEBE I O VZTAH KE SVĚTU - Mgr. Zuzana Vlčinská (Česká republika)
Důvodem ke zpěvu může být potřeba spojit se se sebou a spojit se se světem. Toto spojení probíhá na mnoha rovinách a může mít velmi hojivý účinek i v hlubokých vrstvách psychiky. Lidové písně jako integrální součást života našich předků postihují celou lidskou pocitovou a emocionální zkušenost v její komplexitě a mnohobarevnosti. Mezi písně a popěvky komunikující s přesahovou silou v nás i mimo nás patří některé písně lyrické, balady a písně k obřadům.
Mgr. Zuzana Vlčinská - muzikoložka, terapeutka a lektorka české Orffovy společnosti. V průběhu více než dvacetileté práce se širokou zpěváckou veřejností i s „nezpěváky“ dospěla k vlastní svébytné pedagogicko-terapeutické metodě nazvané Prožitkové zpívání. Ve svém přístupu spojuje muzikalitu, pohyb, imaginaci, hru a práci s hlasem a emocemi. Pro společné zpívání upravuje staré lidové písně ze slovanského okruhu s těžištěm v moravském folklóru.
11:30
ŽENSKÝ HLAS JAKO PROSTŘEDEK PRO POSVÁTNOU KOMUNIKACI A LÉČITELSTVÍ V MAĎARSKU - MINULOST A SOUČASNOST - Dr. Irén Lovász Ph.D. (Maďarsko)
Během několika posledních let jsem nejen jako zpěvačka, ale i jako kulturní antropoložka zkoumala do jaké míry dokáže lidský hlas nápomocně posloužit v otázkách života a smrti. V různých tradičních kulturách, stejně tak i v maďarském folklóru, se dají nalézt písně, jejichž recitace pomáhala během staletí při obnovování psychického a mentálního zdraví. Hlavní tématem mého zkoumání je následující myšlenka: lidský hlas má ohromnou sílu k duchovní a posvátné komunikaci s cílem ozdravení individálního těla a duše, a toto se může vztahovat i na celou společnost. Vyslovení posvátných slov a nebo už jen vydávání patřičných zvuků může mít účinnou moc. Z lingvistického i z antropologického pohledu mne zajímá, co se dá vyjádřit vyslovením určité skupiny slov nebo dalších hlásek a zvuků. Kromě tohoto tématu při přednášce představím různé etnografické údaje vztahující se k využívání zejména ženského hlasu pro terapeutické účely a pro komunikaci s nadpřirozeným a posvátným v maďarské kulturní tradici. Seznámím Vás také s teoriemi a metodami, které použivám při vedení mého experimentálního terapeutického pěveckého kroužku, v rámci kterého se setkáváme každý týden v Budapešti. Přednáška představí různé podoby využití tradičních lidových zpěvů a lidského hlasu pro náboženskou a duchovní komunikaci a také pro léčebné cíle.
Dr. Irén Lovász Ph. D. není jen jednou z nejuznávanějších maďarských lidových zpěvaček ve světě, ale také akademickou badatelkou na poli věd o člověku. V osmdesátých letech patřila k maďarskému lidovému revivalu, tak zvanému maďarskému hnutí Táncház (doslovně „tanečnímu domu“- tradičí taneční maďarské události), která se stala světovně uznávanou poté, co byla přijata mezi nehmotné památky UNESCO po čtyřiceti letech existence. Byla nejaktivnější zpěvačkou, která dodržovala původní lidové tradice a její aktivita se postupně přesunula ke studiu, výuce, či prezentaci ryzích lidových písní. V roce 1995 získala titul Ph.D. v oboru etnografie za disertační práci Duchovní komunikace - antroplogická studie lidových modliteb. Přes 15 let přednášela kulturní antropologii a od roku 2010 přednáší jako hostující profesorka na katedře sociálních věd a Institutu uměleckých studií při univerzitě Károla Gaspára v Budapešti.Jako zpěvačka vydala během posledních patnácti let třináct sólových desek a získala několik ocenění v Maďarsku i v zahraničí. Spolupracovala s mnoha maďarskými i zahraničními skupinami na poli lidové hudby, etnické hudby, jazzu a world-music.
14:00
ZPĚVEM POHNOUT NEBEM: ETNOMUZIKOLOGICKÝ PŘÍSPĚVEK K TÉMATU HUDBA A SPIRITUALITA - Doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D. (Česká republika)
O hudbě po celém světě – nebo spíš o „hudbách“ – se toho dá říct jen málo společného. Jedna věc ale přece: že velice často doprovázejí projevy spirituality. Jako by se lidé všude na světě shodovali v tom, že hudba je klíč k nebesům. Proč pak ale znějí zpěvy Haré Kršna tak jinak než gregoriánský chorál nebo obřadní zpěvy indiánů? Nebo jsou v jakémsi hlubším smyslu přece jen podobné?
Doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D. je vedoucí Institutu etnomuzikologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se věnuje jednak hudbě menšin, zejména Romů (naposledy například Tóny z okrajů: hudba a marginalita, viz http://www.kher.cz/eknihy_nase.php), jednak hudbě v městském prostředí. V nakladatelství Karolinum právě vycházejí Pražské hudební světy, v nichž se spolu se svými studenty dívá z etnomuzikologické perspektivy na hudební události dnešní Prahy.
15:30
TĚLO JAKO POSVÁTNÝ NÁSTROJ HLASU: VLIV OSOBNÍHO A SPOLEČENSKÉHO KONTEXTU NA PODOBU PĚVECKÉHO A MLUVNÍHO HLASU - Imke McMurtrie (Německo)
Doc. Imke McMurtrie (Německo)
V prastarých kulturách po celém světě byl zpěv vždy spojený s náboženstvím. Byl vnímán nejen v nebi, ale i jako živoucí realita mezi lidskými bytostmi, mocí přírody a duchovním světem. Nicméně ve středověku, kdy jsme začali vnímat božské oddděleně od pozemského, přenesli jsme sílu našich modliteb na kněze a církevní hodnostáře. A tak jsme svým způsobem ztratili svůj vlastní hlas, náš přímý a soukromý způsob komunikace s Bohem. Během mé přednášky se budeme zajímat o hlas jako mnohostranný příklad, skrze nějž můžeme získat hlubší vhled do intimního vztahu lidských bytostí s duchovní podstatou – duší.
V současnosti, kdy se lidé pokoušejí najít spojení se svým hlasem, většina z nich intuitivně nabývá zpět své dědictví k vyjádření nejniternějších pravd skrze své tělo a zpěv. Domorodí lidé nikdy neztratili tuto svoji schopnost a tak jsem se vydala na cesty, abych se setkala s etnickými zpěváky, pocházejícími z různých kultur a ti mne naučili nejen své libozvučné písně ale i svůj fyzický, emocionální a duchovní přístup ke zpěvu. „Musíte intenzivně vnímat, ani ne tak v duševním smyslu, ale ve ztělesněném smyslu vědomí, toto se velmi těžko vysvětluje západními pojmy. V podstatě je to úrověň blízkého a pronikavého propojení, takto je lidské tělo nastaveno v souladu s prostředím ve kterém se nalézá. Máme vrozený dar ducha, a pokud mu dovolíme působit a nebudeme se řídit jednoduše jen hlavou, přiblíží nás k vyrovnání se stvořením.“
Ze své čtyřicetileté praxe s prací s lidmi a jejich schopnostmi znovu uvěřit svým hlasům se zaměřím na to jak se původ této znalosti v západní civilizaci téměř vytratil, jak přežil a jak musíme hlas znovu objevovat. Hlas jako mocný nástroj v průběhu osobní, společenské a duchovní transformace.
Imke McMurtrie je zpěvačka, autorka a hlasová a dechová pedagožka. Studovala pedagogiku, hudbu a divadlo na univerzitě v Berlíně a v Mnichově. V letech 1976 - 1982 působila v mezinárodně proslulém souboru Living Theatre (Judith Malina a Julian Beck, USA). Studovala tělové uvědomování (body-awareness) u Friedy Goralewski a Miriam Goldbergové podle tradice Elsy Gindlerové. V roce 1997 se na festivalu Sacred Voice ve Walesu setkala se souborem Mtiebi and Edisher Garakanidze. Od té doby čerpá inspiraci z gruzínského harmonického zpěvu jako nástroje sociální harmonizace a léčení. Působí jako hlasový kouč na katedře muzikoterapie na státní konzervatoři "Hochschule für Musik und Theater” v Hamburgu a na Evropské Akademii Healing Arts v severním Německu. Svou práci zaměřuje na uvolnění vibrační a resonanční kapacity těla pomocí zpívání. Má soukromou praxi v Hamburgu a vede mezinárodní kurzy zaměřené na práci s dechem a hlasem a léčivou sílou etnického zpěvu. Vystupuje sólově a je spoluzakladatelkou souboru etnické hudby “Shen”.
PROGRAM NEDĚLE:
10:00
HLAS A NEVIDITELNÉ, OD PALEOLITU PO STŘEDOVĚK - Prof. Iegor Reznikoff (Francie)
Budeme se zabývat vztahem mezi zvukem a tělem a obzvláště vztahem mezi lidským hlasem a hlubokými úrovněmi vědomí. Budeme diskutovat o důležitosti ozvěny jako takové a zaměříme se na prostory paleolitických malovaných jeskyní, pravěkých chrámů a středověkých katedrál. Na závěr si objasníme, proč dnes zmizelo se současných liturgií Neviditelné.
Iegor Reznikoff, emeritní profesor na Université de Paris a odborník v oblasti staré hudby, poprvé koncertně vystoupil a přednesl křesťanské liturgické zpěvy v roce 1975. Dnes je mezinárodně uznávaným hudebníkem věnujícím se poučené interpretaci starých liturgií a současně s tím se také na toto téma zabývá teoretickým a historickým bádáním. Odborná teoretická práce silně ovlivnila jeho náhled a intepretaci především co se týče gregoriánského chorálu. Jeho bádání na poli hudební vědy a zvukové antropologie otevřelo nové cesty pro další vědní disciplíny související se zvukem a hudbou.
11:30
ZPÍVANÉ ZRCADLO MODLITBY: HLAS V BAROKNÍ HUDBĚ - Michael Pospíšil, badatel a hudebník (Česká republika)
Muzika – tedy to, co Muzika je (nahrávky všeho druhu už muzikou nejsou) je jev neukončený, z principu nedokonalý, nebo dokonalý právě sám v sobě svou nedokončeností. Budeme-li si chtít udělat pořádek v tom, co vlastně duchovní muzika a zpěv jsou a co nejsou, nevyhneme se črtám historických souvislostí. Ty nám totiž pomáhají vysvětlit, proč ta která skladba vlastně vznikla. Protože je ovšem propastný rozdíl mezi hudební gramatikou a hudební fonetikou, není možné přeskočit klíčový fenomén tzv. „Manýry“ (z italského la maniera = střih, šablona), která stála u zrodu skladeb a jejich zápisu, která zjednodušovala a vtipně skrývala vše nezapsatelné do zkratek, kterou musíme my nyní a vždy a znovu používat ke správnému „rozbalování“ vzkazu co se skladbou máme vlastně dělat. Přitom komerční „autentická“ či „poučená“ interpretace je většinou dobové praxi, původnímu vnímání , potřebám, cílům a prostředkům na hony vzdálená. Je někdy modlou. Je tedy modlitbou, nebo není? Těmto provokujícím pozorováním se budeme věnovat, budeme je sledovat prismatem zanedbané řeči, řeči témbru lidského hlasu a jeho změn, a to v samém srdci Evropy.
Michael Pospíšil studoval na hudbymilovném Gymnasiu Jana Nerudy v Praze, na Pražské konservatoři, navštěvoval mistrovské interpretační kursy, které vedli Holger Eichhorn, Steven Stubbs, Marius van Altena, aj. Záhy s těmito hudebníky začal pracovat jako kolega v souboru, i ve vyučování. Od r. 1986 jako hudebník ve svobodném povolání, specialisace na „dávnou“ hudbu. 1989-91 vyučoval na konservatoři v Pardubicích zpěv a obligátní klavír. Krátce studoval na Masarykově Universitě v Brně Musikologii, ale současný stav vedení naší musikologie, jako z gruntu špatně zaměřený a neuspokojivý, raději nahradil o to intensivnější vlastní soukromou badatelskou prací. V roce 1993 založil „evolučně“ vlastní soubor :II:RITORNELLO:II:, v r. 2008 v Jičíně nad Cidlinou obnovil (císařem Josefem II. v roce 1785 zrušený) soubor »LITERÁCY«. Intensivní badatelskou práci s originálními prameny zúročuje kromě práce s těmito dvěma vlastními soubory jako zpěvák-sólista, instrumentalista, dramaturg a editor na různých projektech, koncertech, festivalech, nahráváních a filmováních, spolupracuje s dalšími sólisty, dirigenty a ansámbly. Organisuje a vede interpretační semináře a dílny, jako host vede výchovné koncerty, přednáší na různých školách od mateřských školek po university doma i za Velkou Louží. Natočil dosud 85 gramodesek, či CD. Byl od samého začátku u projektů obnovy kulturní krajiny na Broumovsku, v Českém Ráji, V posledních letech se intensivně zabývá hledáním pravé tváře historického folklóru v Českých zemích a na Slovensku.
14:00
ZPĚV JAKO JAZYK DUŠE: ZKUŠENOST S MUZIKOTERAPEUTICKOU PRACÍ S HLASEM PŘI OSLOVOVÁNÍ BOŽSKÉHO A PŘI ZKOUMÁNÍ SMRTI A POSMRTNÉ EXISTENCE V HOSPICOVÉM ZAŘÍZENÍ - Signe Marie Lindstrøm MA (Dánsko)
Lektorka nás seznámí s několika příklady z jejího působení muzikoterapeutky v hospicu. Příběhy, malba, zvuková pásma, básně a písně od pacientů v různých stádiích zachycují značný potenciál při využití hlasu a při překonávání hranic mezi dimenzemi. Tyto případy dokládají jak společnou práci s hlasem pacienta a muzikoterapeuta, tak i pacientovo napojení se na terapeutovu práci s hlasem. Signe se podělí o také o několik jednoduchých cvičení a terapeutických technik. Představená bude více než patnáctiletá zkušenost s "voice therapy" - lektorka pracuje s hlasem jako se zdrojem energie, duchovního růstu, meditace, harmonizace čaker a nervového systému, dorozumívání se s „vyšším já“ a napojení na prvotní síly. Spoluúčastnila se řady hlasových seminářů a kurzů s dánskými a mezinárodními učiteli např. v divadle Roye Harta (Francie), archetypální prací s hlasem (Kathrine Faber), tradičním laponský zpěvem joik (Mari Boine).
Signe absolvovala pětiletý magisterský studijní program Muzikoterapie na univerzitě v Aalborgu v Dánsku (2006). Šest let pracuje jako muzikoterapeutka s vážně nemocnými nebo umírajícími pacienty a s jejich rodinami v hospicu Kamillianer Gårdens. Čtyři roky se věnuje práci s ženskou skupinou a s mládeží a věnuje se i individuální terapii v Centru pro rehabilitaci traumatizovaných uprchlíků. Svoji práci představila během posledních pěti let na několika národních a mezinárodních konferencích v Dánsku, Anglii a v Itálii. V poslední době vyučovala v Bielle v Itálii odborný předmět Muzikoterapie v onkologii. Signe se zabývá zkoumáním hlasu od dětství. Byla sólistkou už jako desetiletá (1988) v poloprofesionálních dětských kapelách a souborech. Od té doby působila v nepřeberném množství kapel různých žánrů: rocku, popu, muzikálu i jazzu. Skládá hudbu pro různé interprety a také se zabývá etnickou lidovou hudbou.
15:30
INDICKÉ MANTRY – ZÁKLADY TEORIE A PRAXE - ing. Jiří Mazánek (Česká republika)
Přednáška objasní historický původ manter, smysl jejich užívání z hlediska terapeutického a duchovního a ukáže na citacích ze starých písem jógy jejich praktické užití a vliv na mysl a tělo.
Jiří Mazánek vystudoval VŠCHT v Pardubicích, obor analytická chemie, ale již na střední škole se věnoval hudbě sólově hrou na kytaru. V 16 letech začal cvičit jógu a po dvou letech se jeho hra změnila na vyloženě duchovní zkušenost práce s tóny a hlasem. Působil ve Sdružení Šafrán a ve skupině Amalgam s Vlastimilem Markem, která se zabývala meditační hudbou. V roce 1979 zakládají s Karlem Babuljakem a Vlastislavem Matouškem skupinu Relaxace, která v tomto složení hraje dodnes a stále se zabývá relaxační a meditační hudbou. V roce 1996 zakládají s Igorem Angelovem soubor Alikvotní 4, který se zabývá duchovní hudbou využívající prvky alikvotního a starokřesťanského zpěvu. V tomtéž roce také vzniká skupina Extatic Trans Music pracující v improvizacích s extatickými prvky hráčů a jejich vlivu na posluchače.