VINX (USA)

VINX (USA)

Vinx De'Jon Parrette  je perkusista a zpěvák, přičemž jeho hudba bývá popisována jako stojící na pomezí jazzu, etnické hudby a soulu.    

Vinxova minulost je pestrá - na sklonku 70. let získal sportovní stipendium na Kansas State University, kde navzdory projevům rasismu dokázal podat druhý nejlepší světový výkon v trojskoku a v roce 1980 měl namířeno na Olympijské hry do Moskvy. I když se Spojené státy rozhodly olympiádu v roce 1980 bojkotovat, Vinx získal místo trenéra na University of Texas a později byl uveden do sportovní síně slávy své domovské Kansas State University.

Nakonec ale Vinx v povolání proměnil svoji lásku k hudbě -  v roce 1984 po Olympijských hrách pobýval v Los Angeles (kvůli zranění musel ze soutěže odstoupit) a tam také dostal angažmá jako perkusista napřed v kapele Ernieho Wattse a později u dalších skupin.

 Později založil vlastní bubenickou skupinu, se kterou se v následujících několika letech účastnil turné různých hudebníků a vrcholem byla spolupráce se Stingem na turné k vydání alba Soul Cages. Vinx následně získal smlouvu u vydavatelství Pangaea Records, kde vydal album Rooms in My Fatha's House jako dojemnou poctu svému otci, který byl v roce 1989 zavražděn na předměstí Inkster v Detroitu. Album získalo značný pochvalný ohlas kritiků a pro svého autora znamenalo průlom v kariéře. 

 Během dalších let Vinx vydal alba I Love My Job, The Storyteller a Lips Stretched Out, na nichž hostovali umělci nejzvučnějších jmen - například Branford Marsalis, Sheryl Crow nebo Herbie Hancock. Současně Vinx skládal také pro významné hudebníky, se kterými často i nahrával ve studiích, například pro Stevieho Wondera. V polovině 90. let založil kapelu Jungle Funk, se kterou několik let strávil na turné po Evropě.

 Od roku 2006 Vinx vystupuje ve Spojených státech i v zahraničí,  učí na Berklee College of Music v Bostonu a spolu s partnerkou Jennifer Lambert založil společnost Dreamsicle Arts & Entertainment Group, kde vydává vlastní hudbu i alba jiných hudebníků.

Řekli o Vinxovi

„Vinx je jako dárek, který byste dali někomu, na kom vám opravdu záleží.“- Stevie Wonder

 „Vinx se podobně jako slavní zpěváci 40. a 50. let může pochlubit sametovým hlasem, který pojme romantickou rapsodii stejně snadno jako jazzové zákruty. Přidáme-li k této záviděníhodné dovednosti ještě talent pro perkusní invenci, jaký nemá obdoby, a schopnost vykouzlit zvukovou náladu, vznikne neobyčejná hudba z alba Big'n'Round…“- Jazz Times

 „Představte si, jak klasický hlas stylu R&B, jakým disponoval např. Sam Cooke nebo Al Jarreau, zpívá jen za doprovodu dynamické bubenické kapely, a možná se vám podaří pochopit Vinxovo kouzlo. Od jeho naléhavého hlasu, ve kterém se střídá bolest a radost, se nebudete moci odtrhnout.“- Modern Drummer

 „Vinxova jednoduchost je místy velmi složitá… Vinx je zpěvák a perkusista a také aranžér a producent, který svou hudbu označuje za „prapůvodní pop“, a to díky syrové synkopaci bez příkras. …když chce Vinx k dřevním zvukům přidat i nějaké moderní, vybere si ty nejlepší. Kromě schopnosti vytvářet strhující rytmy Vinx vládne i vyváženým barytonem s výrazným rozsahem, šarmem, prostořekým humorem a ohnivou vášní…“- The Washington Post

„…Vinx je pozoruhodný hudebník, který dokáže zpívat naléhavým, všeobjímajícím barytonem, a při tom vytvářet na buben složité a proměnlivé rytmy…“- The New York Times

 „Představte si radostné naladění Bobbyho McFerrina smíchané s domorodými rytmy, řemeslně vybroušený taneční popu kapel L.A. nebo Babyface v kontrastu s instinktivními, živočišnými vyhrávkami raných Police. K tomu strohé, minimalistické doprovody Prince, vokály, které se mohou sladkostí měřit s Natem Kingem Colem… píše silné, ale nenásilné písně a jeho vokál je neobvykle rafinovaný a empatický.“- The Philadelphia Inquirer

 „Vinxe jsem poprvé viděl v malém klubu v Santa Monice, který se jmenuje At My Place. Byl jsem před tím v kině a cestou, když jsem šel k autu, začalo pršet. Zašel jsem do toho klubu, objednal si pivo a čekal, až přestane pršet. Na druhém konci klubu hrál chlapík s modrými vlasy na africký mluvící buben. Jen on a buben, bez kapely. Slyšel jsem každou nuanci i detail výrazu, se kterými se jeho baryton proplétal a vzlétal melodiemi, ze kterých mi zůstala pusa dokořán, jak jsem zíral plný toho pocitu úžasu a závisti, který velcí umělci někdy vzbuzují. Na melodiích, které zpíval, bylo nejzajímavější, že jedinou vokální linkou dokázal evokovat harmonickou strukturu písní, aniž by ho doprovázel nějaký harmonický nástroj. To je vzácný talent. Počkal jsem do přestávky a šel jsem se mu představit do zákulisí. Zeptal jsem se ho, jestli má nahrávací smlouvu a řekl, že nemá. „Tak teď už máte.“ Chtěl jsem, aby nahrávka měla na posluchače stejný účinek, jako to náhodné setkání mělo na mě. Je výjimečný. Jeho hudbu nebylo potřeba moc přikrášlovat, je elegantní sama o sobě. Jediná práce, co na mě jako na producenta zbyla, bylo nadšeně poslouchat. Nemusíte radit těm, kdo už vědí, nemusíte hecovat někoho, kdo už hoří vášní. Vinx má co říct. Nechte ho, ať vám to řekne sám.“ - Sting